Foo Fighters

Cesta k úspěchu Foo Fighters rozhodně nebyla jednoduchá. Těžké je i vůbec určit konkrétní datum nebo příležitost, kdy se kapela Foo Fighters dala vlastně dohromady, protože eponymní debutové album z roku 1995, které je dnes již klasikou, bylo sestaveno z podomácku nahrávaných skladeb, které vznikly převážně ještě v době, kdy byl Grohl členem Nirvany. Grohl, který na něj zvládl sám nahrát zpěv i všechny nástroje, přibral Mendela, kytaristu Pata Smeara a bubeníka Williama Goldsmithe, aby skladby „This Is A Call“, „I’ll Stick Around“, „For All The Cows“ a „Big Me“, která obdržela cenu MTV VMA, společně oživili na pódiích celého světa. Což se první sestavě Foo Fighters povedlo dokonale a ještě než album Foo Fighters vůbec vyšlo, vydala se na klubové turné po USA, na kterém zastávala jak post předkapely, tak doprovodné kapely Mikea Watta.

 

Foo Fighters přestáli první personální změny, když začali pracovat na The Colour And The Shape. Tehdy od nich odešel William Goldsmith, takže bylo na Grohlovi, aby na desku nahrál všechny bubenické party, protože Taylora Hawkinse přibrali na bubenický post teprve pro následující turné – a on už s nimi zůstal. The Colour And The Shape, která vyšla v roce 1997, je do dnešních dnů nejen nejprodávanější deskou kapely, ale jak to napsal Mendel v bookletu výroční reedice, i „albem, se kterým budeme už vždycky srovnáváni“. A to celkem oprávněně: reedice desky vydaná k 10. výročí jejího vzniku zní natolik svěže a zajímavě, jako by byla nahrána včera. Skoro každá skladba z tohoto alba je i dnes zlatým hřebem živých vystoupení Foo Fighters: „Monkey Wrench“, „My Hero“, „Walking After You“ a samozřejmě skladba, která se ve své akustické i elektrické podobě stala pro celou jednu generaci hymnou školních plesů a soundtrackem k nabídkám k sňatku, „Everlong“.

 

Přátelský (a televizí přenášený) odchod Pata Smeara, ke kterému došlo později ještě ten samý rok, způsobil, že se zbylí členové Grohl/Mendel/Hawkins ještě více semkli. Poté, co dokončili náročné turné na podporu svého multiplatinového druhého alba (během něhož několikrát vystoupili jako předkapela Rolling Stones), se trio FF uchýlilo do do té doby opuštěného Grohlova domácího studia v Alexandrii VA, aby společně pracovali na desce There Is Nothing Left To Lose, která vyšla v roce 1999. Této desce, která byla z velké části reakcí na vlnu hloupého rap-metalu, která se přivalila v rok jejího vydání, předcházel chytlavý singl „Learn To Fly“. Střídaly se tu sladké downtempové skladby („Next Year“, „Aurora“) s několika drsnějšími („Breakout“, „Stacked Actors“), které pak tvořily jádro živý